- Štítky blogu
- luxusní papírové tašky
- sítotisk
- ofset
- luxusní
- digitální tisk
- ražba



- Úvod
- Blog
- papírové tašky
- Jak se dělá sítotisk.
Jak se dělá sítotisk.
Sítotisk byl vynalezen na Dálném východě (Čína, Japonsko, Korea). Technologie zpracování byla vyvinuta roku 1929 v USA, odkud ji po2.světové válce převzala Evropa. Do Československa jako první nechal dovézt tuto techniku přímo z USA Tomáš Baťa. Nejprve se jí používalo především v užité grafice a v průmyslu. Hojně tuto techniku začali využívat představitelé Pop artu. Dnes se používá běžně i ve volné grafice. V poslední době je velice oblíbenou moderní grafickou technikou (kresby na tričko, znaky). Hodí se k rychlé práci při velkých sériích.
Výhodou sítotisku je jednoduché přímé nanesení barvy. Ekonomičnost sítotisku se ale projeví až při vyšších sériích,naopak nevýhodou je vysoká cena při menším množství z důvodu náročné předtiskové přípravy. Další nevýhodou je potisk na různé druhy umělých materiálů, kde nemusí dojít ke 100% překrytí barvou - ale to je spíše už otázka použitých materiálů (barvy, síta, těrky...) a jejich kompatibility, použitého zařízení a hlavně zkušenosti tiskaře .
Sítotiskovou technologií lze potiskovat všechny běžné druhy materiálů včetně kovu, kůže, papíru, dřeva, skla, keramiky, samozřejmostí jsou plasty i textil jakéhokoli složení (pro každý potiskovaný materiál jsou speciální barvy). Jednoznačnou výhodou sítotisku je jednoduchost a opakovatelnost aplikace, trvanlivost potisku a současně příznivá cena. Aplikace sítotiskové technologie přímo na textilní materiál je obecně nejtrvanlivější a nejkvalitnější volbou potisku. Vodou ředitelná barva se vpije do textilních vláken a po zaschnutí ji lze prát i žehlit přes motiv. Přidáním aditiva do barvy lze její odolnost ještě zvýšit. Plastizolová barva nanesená přímo na textil se při vysoké teplotě vysuší a zapeče. Barvu lze nanést na přenosový papír, opatřit ji vrstvou lepidla (práškového nebo tekutého), zasušit v termotunelu a termolisem přenést na textil. Mezi přímým sítotiskem a transferovou metodou není v kvalitě de facto žádný rozdíl. Tam, kde kvůli složitosti motivu, barevnosti, náročnosti soutisku, velikosti nebo tvaru předlohy, případně potiskovaného předmětu nestačí sítotisk, nastupuje sublimační tisk.
Zdroj: Wiki